PRAŽSKÝ ZVĚROKRUH

Podle mýtu kněžna Libuše, pohanská věštkyně a vládkyně dávného kmene Čechů, jež vznik Prahy předpověděla a k jeho založení na základě této vize dala mystický impuls, “viděla město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat“. V jejím zdánlivě prostém výroku se skrývá cosi hluboce symbolického. Neb Praha se opravdu dotýká hvězd - avšak nejen alegoricky, nýbrž přímo, fyzicky: v její kamenné tváři je totiž skryto celé hvězdné nebe a jeho zákony.

 

 

Křížová konstelace pěti pražských raně křesťanských svatyní, stojících na místech, uctívaných jako posvátná dávno před příchodem křesťanství, díky své orientaci podle pozic zapadajícího a vycházejícího slunce při letním a zimním slunovratu v podkoží Prahy vytváří jakýsi kamenný kalendář, rozčleňující její terén do čtyř, respektive do dvanácti sektorů, odpovídajících čtyřem ročním obdobím, respektive dvanácti měsícům alias dvanácti zvěrokruhovým znamením. Tato struktura, zvaná Pražský zvěrokruh, tak svým uspořádáním odráží to, co se odehrává na obloze nad ní.

 

 

Pražský Zvěrokruh ale není jen mrtvým muzeálním dokladem bytostného sepětí dávných kultur v Praze žijících s ději na hvězdné obloze. Nýbrž živoucím ztělesněním materie dění, které se v ní odehrává. Do genomu Prahy je vtištěn jako cosi prastarého a esenciálního, na čemž se zakládají veškeré děje, jež se v hmotné struktuře města odehrávají: toto hvězdné Město jednak v rámci jednotlivých polí Pražského zvěrokruhu svou krajinou, budovami či historickými událostmi podivuhodně souzní s významem jednotlivých zvěrokruhových znamení, a za druhé smysluplně komunikuje s horoskopy lidí či událostí, k Praze se vztahujících. Každým svým místem v každém záhybu času je tak živým, k nebi nastaveným Zrcadlem, proměňujícím v holou skutečnost prastarý základní zákon magie, vytesaný na bájné Smaragdové desce:

 

“Co je nahoře, je i dole“.

 

A právě na pozadí tohoto Zrcadla mezi nebem a zemí - o němž povrchní povědomí nemá potuchy, tak jako si neuvědomuje svou DNA, tvořící základ všech jeho buněčných struktur - se odehrává příběh této knihy. Příběh o cestě člověka k svému bytostnému Vědomí, příběh o hledání vnitřní pravosti a štěstí. O hledání míru a celistvosti v lidském srdci a o nalézání Sebe Sama ve tváři nekonečné hvězdné oblohy.

 

 

Příběh je to svou formou zcela neobvyklý, ba jedinečný. Vedle v sobě ztraceného, vnitřně dezorientovaného mladíka a jeho postaršího tajemného průvodce, který jej provází Prahou a zároveň hlubinami lidské duše, je jeho hlavní postavou Praha samotná. A to jak svými jednotlivými místy, budovami, událostmi či postavami se k němu nějakým způsobem vztahujícími (Einstein, Havel, Mozart, Kafka, Karel IV., Heydrich, Hitler, Eichman, rabi Löw, Golem, Nietzsche, Martinů, Dvořák, Smetana aj.), tak především svou tajemnou magickou podstatou, jejímž odkrýváním mladík zároveň odkrývá podstatu sebe sama. Praha je v této knize Zrcadlem mezi člověkem a Univerzem, mezi jedincem a Jednotou. Zrcadlem a Prahem, do něhož může lidský jedinec, pakliže své vědomí rozevře, vstoupit a s touto Jednotou, jíž odjakživa byl, tak celistvě splynout.

 

 

Provokativní, a přece inspirující kniha, která přetvoří váš náhled na historii, mysl a Prostor, v němž žijeme. Kniha, jež vás  vyzve k tomu, abyste se sami dotkli celistvosti ve vás samých i ve světě kolem vás. Abyste se dotkli a byli v průběžném styku se Zdrojem vnitřního míru, lásky a štěstí.